Říjen 2012

Balea-maska na vlasy (broskev)-Recenze

26. října 2012 v 15:42
Balea - maska na vlasy s vůní broskve pro hedvábný lesk

Komplex s vitamínem B3 a B5 pečuje jemně o Vaše vlasy. Obsahuje zvláště jemné složení bez silikonů. Pečující forma s broskvovým extraktem a cennými hedvábnými proteiny propůjčuje vlasům jemný lesk.

Značku Balea mám ráda, je cenově dostupná a má kvalitní výrobky. Jelikož jsem měla vlasy celkem zničené, konečky vlasů suché a roztřepené ihned po návštěvě kadeřnice, kde mi tyto zničené konečky odstřihla, jsem vyrazila do drogérie, kde jsem si koupila k bezoplachovacímu kondicionéru na vlasy (recenze zde) také masku na vlasy pro hedvábný lesk s vůní broskve od Baley. První, co mě nadchlo byla krásná vůně. Po vyzkoušení masky jsem byla také mile překvapená. Masku si nanáším po každém umytí vlasů (tj. každý den či obden), nechám 2-3 minuty působit, a poté důkladně opláchnu. Dávám si ji hlavně do konečků vlasů, abych zabránila vysoušení a třepení. Poté aplikuji malé množství po celé délce. S touto maskou jsem spokojená. Vlasy po ní krásně svěže voní, jsou lesklé, jemné, dobře rozčesatelné, nevysušují se a netřepí se. Pozor ale na aplikaci příliš velkého množství masky, to by mohlo způsobit opačný efekt, a vlasy by mohly být mastné. Proto masku nanášejte hlavně do konečků, aby jste tomuto výsledku zabránili. Opět upozorňuji, že to, co vyhovuje mně, nemusí vyhovovat druhému. Každý je jiný a má jiný druh pokožky, vlasů...

Klady
+ vůně
+ lesk, jemnost vlasů
+ snadné rozčesávání
+ vlasy nevysušuje, netřepí
+ bez silikonů
+ cena
+ balení (200 ml)

Zápory
- při aplikaci velkého množství do celé délky vlasů může mít opačný efekt a vlasy umastit

22. den - Jak jsem se změnila za poslední 2 roky

26. října 2012 v 15:41 | xPorcelain_dollx |  Topic of the week
22. den - jak ses změnila za poslední 2 roky
(Foceno letos v létě) :)

Člověk se mění celý život. Já se za poslední uplynulé dva roky a ne jen tyto dva roky, ale celkově od základní školy hodně změnila. A to jak po fyzické stránce (vzhled), tak i po psychické (chování, myšlení). Na základní škole jsem nijak nehleděla na vzhled, moc jsem to neřešila ani to, co nosím jak v tom vypadám. V dětství jsem byla roztomilé, krásné dítko, které každý jen chválil. To mi vydrželo do 1. stupně ZŠ. Poté jsem prošla radikální změnou, vlasy jsem si zkracovala tak dlouho, až si mě v 6. třídě pletli s klukem.:( To mi na sebevědomí rozhodně nepřidávalo. A tak jsem se rozhodla pro velkou změnu. Nechala jsem si dorůst vlasy a cca 8., 9. třídě začala radikálně měnit svůj vzhled. Začalo to výrazným líčením očí (černé stíny, tužka na oči), melírováním vlasů a poté úplným ztmavováním barvy, lakováním nehtů převážně na černo. Oblíbila jsem si černou a růžovou barvu a to jak v oblékání, tak líčení...Zalíbily se mi dva životní styly a podle nich jsem se v líčení a oblékání malinko inspirovala. Nastoupila jsem do prváku na SŠ. První školní den jsem se oblékla do růžovo-černé kombinace a vyrazila. Vešla jsem do třídy plné nových lidí, zbylo na mě jediné místo a to v první lavici u dveří. Časem jsem se dozvídala názory od lidí, co si o mně 1. školní den po mém vstupu do třídy mysleli. To mě celkem vyděsilo. Po nějakém čase mě začaly štvát kecy nechápavých jedinců, a tak jsem prošla další radikální změnou, u které jsem zůstala dodnes. Tuto změnu se snažím každým dnem víc a víc vypilovat k dokonalosti. Ubrala jsem na intenzitě černé barvy jak v oblékání tak líčení. Začala jsem nosit make-up, přirozenější stíny, řasenku, tvářenku...růžová rtěnka ke mně neodmyslitelně patří stejně jako oční linky, které mi tak, jako málo komu, ale oko opticky zvětší, protáhnou a vytvoří tvar kočičích očí. Oblíbila jsem si dlouhé, akrylové nehty, občasné lepení umělých řas. Tenisky jsem vystřídala za vysoké jehlové podpatky, kabelku. Tmavé věci ve svém šatníku vystřídala za sexy, trendy kousky. Netvrdím, že bych už tehdy neměla úspěch u kluků, ale po této radikální změně se vše zlepšilo. Začla jsem být oblíbená u kluků, začali si mě více všímat, skládat mi lichotky, zastavovat mě na ulici, oslovovat, na což jsem nebyla ani tak zvyklá. Ze začátku jsem tím byla zaskočená, ale nyní už to beru s nadhledem a úsměvem.:D Dokonce mě teď někteří, kteří mě něviděli již několik let ani nepoznávají, a nemohou uvěřit svým očím, že je to ta holka, kterou dříve znali a považovali za šedou, nevzhlednou myšku. Teď se přesně tací o mě usilují a svůj názor zcela změnili, ale nyní už nemám zájem.;) Jelikož jsem štastně zadaná a nehodlám to měnit.:)Časy se holt změnily a s nimi i já.:)Avšak co se změnilo k horšímu byly a jsou vztahy s vrstevnicemi. Začala jsem být trnem v oku mnoha holek, které si mé jméno nyní berou nějak až moc často bezdůvodně do pusy, zabývají se mým životem, pomlouvají a považují mě za jakousi konkurenci, což nechápu.Zřejmě nemají nic lepšího na práci a samy mají velice nudný život, a tak řeší ten můj. Této změny však nelituju a jsem za ni velice ráda. I přes to vše jsem úplně jiná než většina holek v mém věku. Raději než na diskotéce, chlastání a koketování, zajdu s přítelem na pěknou večeři. Prostě nemusím tyhle ''zábavy'' a pití. Nikdy jsem nebyla jako mé vrstevnice nebo holky v mém či mladším věku, i když někteří si to myslí, můj vzhled klame. I za pěknou holkou (nepovažuji se za ni já, ale považují mě tak jiní) se nemusí skrývat laciná, blbá, namyšlená nána. I mé chování prošlo radikální změnou. Už nejsem naivní, zakřiknutá holčička bez názoru, co všemu věří a nechá si vše líbit. Jsem holka s vlastním názorem, za kterým si vždy stojím. Když se mi něco nelíbí, tak to dokážu dát jasně najevo. Jsem velice cílevědomá, jdu si tvrdě za vším, co chci. Upřímná, což se ne každému líbí. Když mi někdo citově ublíží, dokážu mu to vrátit. Dokážu prosadit svou a argumentovat. Někdy, když už jsem opravdu vytočená použiju i nějakou tu vulgárnost, ale kdo ne v dnešní době.:D Jsem taková, jaká jsem a jsem za to ráda. Buď mě tak ostatní přijmou, a budou mě mít rádi takovou a nebo ne, to už není můj problém, ale jejich. Nenávidím lež, přetvářku, ironii, hlupáky, namyšlenost, pomluvy, vlezdoprdelky, ignoranty, aroganci, přechytralé lidi, kteří jsou však ve skutečnosti úplně blbí a svou blbost skrývají za podle jejich názoru chytré argumenty, děvkaře a děvky, nevěru, falešné kamarády. Raději budu mít méně přátel, ale opravdových než mnoho přátel, ale falešných. Nepotřebuji se líbit všem, stačí, že jsem sama se sebou spokojená, a mám konečně přítele, který mě má rád takovou, jaká jsem a ne jen proto, jak vypadám. Každý má své chyby a nedokonalosti, je jen a jen na vás, jestli se s nimi smíříte a naučíte žít, nebo se rozhodnete udělat něco pro jejich odstranění a dokážete tak ostatním, že máte na vše, co chcete, a že se jednoduše mýlili, pokud tomu nevěřili. Stačí jen chtít, mít pevnou vůli a jít si za svým snem, cílem...

Na závěr oblíbené citáty
Nikdo není dokonalý, každý má své chyby.
Buď vždy sám sebou, jedině tak dokážeš vítězství.
Věř, běž a dokážeš!
Nesni svůj život, ale žij svůj sen.
Narodil ses jako originál, tak neumírej jako kopie.
Každý člověk má tři charaktery: jeden, který ukazuje, jeden, který má a jeden, který si myslí, že má.

(Foceno letos v březnu)

Something is wrong...

26. října 2012 v 15:41 | xPorcelain_dollx |  Topic of the week
Opět téma, po jehož shlédnutí jsem si řekla: ,,Bože''.:D Raději mám jednoslovná témata a né tato sousloví. Spíše než ''něco'' používám větu ''všechno je špatně.'' A to tehdy, když se mi něco nezadaří, něco se mi nelíbí, někdo mě naštve nebo mám špatný den.Tuto větu si říkám v poslední době celkem často. Jelikož si neustále a velice aktivně hledám práci ve městě, kde bydlí můj přítel, abychom mohli být spolu a nemuseli od sebe být odloučeni. Jenže čím dál tím víc tomu přestávám věřit, že se tady něco objeví. Práce se zde hledá snad skoro nejhůř z celé naší země. Je zde malá nabídka pracovních příležitostí a vysoká poptávka po práci. Poptávka tedy převyšuje nabídku. A ta malá jiskra, kterou jsem stále měla, že se něco konečně najde pomalu uhasíná. Poslední dobou se nademnou vznáší snad pomyslný mrak neúspěchu, který mě neustále pronásleduje a nechce mi dopřát konečně štěstí a klid. Něco je špatně...Nechci být odloučena od svého přítele, jsme spolu takto štastní. Jenže bojím se, že to tak stejně dopadne, a je to to nejhorší.:( Jsme na sebe hrozně fixovaní a zvyklí. Takto, když budeme pracovat každý v jiném městě, tak se nebudeme skoro vídat a vše bude špatně...:( To nechci. Moc bych si přála, aby se uvolnilo nějaké místo, a obsadila jsem jej právě já. Jenže každý, co se tady chytne nějaké práce, tak se jí drží jak klístě a ne a ne se pustit. Proto budu muset za prací do většího města.:( Což znamená odloučení od člověka, kterého tolik miluju.:( Vím, že tam, kam půjdu to takový problém s prací není, ale pořád jsem tomu i tady dávala šanci a věřila, doufala. Zřejmě veškerá snaha byla marná, a my stejně budeme muset být odloučeni, nedokážu si to představit.:( Nejlepší by bylo, o čemž také přemýšlím, ale to není snadné, kdyby jsme se obadva uchytili v v zahraničí, jenže najít něco pro dva není jen tak. A navíc, přítel práci má, ale byl by ochoten se jí vzdát, pokud by se našlo ještě něco lepšího a pro nás oba.:)

Něco je špatně... trochu jinak
Si říkáme, když se nám nedaří, jsme naštvaní, něco se nám nelíbí nebo máme prostě jen špatný den a náladu.

Neco (všechno) je špatně...
Když se stane nějaká osudová, životní událost, katastrofa...

Něco je špatně...
Když se něco porouchá, pokazí...

23. den - 5 obrázků známých dívek/žen, které jsou podle mě atraktivní

24. října 2012 v 22:07 | xPorcelain_dollx |  Topic of the week
1. Rihanna

2. Nicole Scherzinger

3. Megan Fox

4. Christina Aguilera

5. Cheryl Lloyd

21. den - Jeden z mých oblíbených pořadů

22. října 2012 v 16:05 | xPorcelain_dollx |  Topic of the week
Ahojky,
21. den z 30 day challenge nesl název: Jeden z tvých oblíbených pořadů.
Já to pojala tak, že za pořad nepovažuji seriál, seriál je prostě seriál. Vzala jsem to tak, že jako pořad beru nějaké, rady, tipy v oblasti, líčení, kosmetiky, kadeřnictví, módy (Takové pořady vysílá napřiklad Fashion TV) nebo pořad pro zahrádkáře, domácí kutily (Rady ptáka loskutáka), zábavné pořady (Show Jana Krause, Partička) nebo Reality Show (Big Brother, Farma), taktéž historické pořady (Historie cs.), pořad o jídle nebo zdravém stravování (Zhubni nebo přiber, Master Chef, Jste to, co jíte), kvízové pořady (Riskuj), pořady o aktualitách ze světa showbyznysu (Top Star Magazín), hudební pořady (Mixér)...Je toho hrozně moc, byli by jsme tu do zítřka.:D Takových pořadů každá televize během roku vyprodukuje desítky.

Mám hodně oblíbených pořadů, ale jelikož si mám vybrat jen jeden, tak to bude americká reality show America's next top model (Amerika hledá topmodelku). Tento pořad je mým oblíbeným proto, protože už od mala jsem chtěla patřit do modelingového světa a být jednou z nich. A ještě stále je to mým velkým snem.:)
Princip soutěže Amerika hledá topmodelku

Každá řada začíná záběry z castingu, na nichž si porota vybere finalistky, které jsou pak po celou dobu natáčení Amerika hledá topmodelku ubytované ve společném luxusním apartmá. V každém dílu je nejdříve čeká nějaký praktický úkol, na kterém si dívky ověří, jestli by obstály v nelítostném prostředí špičkového modelingu (např. stihnout make-up v časovém limitu, zvládnout interview s novinářem, natrénovat chůzi po přehlídkovém mole, natočit televizní reklamu). V další části je čeká focení s některým světoznámým fotografem. Většinou se jedná o focení v neobvyklých až extrémních podmínkách (např. pod vodou, v mrazivém počasí, s exotickým zvířetem, bez šatů). V poslední části každého dílu Amerika hledá topmodelku porota vyhodnotí výkony jednotlivých soutěžících a jednu z nich vyřadí. V této porotě má hlavní slovo supermodelka Tyra Banks, která tuto soutěž vymyslela a také ji uvádí. Tak se postupuje až do samotného finále, kde porota vybere novou americkou topmodelku.
Součástí každé řady je i výlet do některé světové metropole, kde na dívky čekají další úkoly (např. Paříž, Miláno, Tokijo, Kapské mìsto, Londýn, Bangkok, Barcelona, Sydney a Peking).

Mezinárodní verze Amerika hledá Topmodelku
V samotných Spojených státech vzniklo deset řad této reality show, což samo o sobě vypovídá o tom, jak kvalitní a oblíbená reality show to je. Svoji vlastní verzi připravilo už na 33 zemí z celého světa, např. Velká Británie, Kanada, Austrálie, Německo, Francie, Chorvatsko, Maďarsko, Slovensko (Hľadá sa Supermodelka), Rusko, Malajsie, Thajsko, Filipíny, Čína a další.




Diary 20.10.

21. října 2012 v 12:28 | xPorcelain_dollx |  My diary
Ahojky,
tak se vám po delší době hlásím, abych vám napsala, co se za poslední dny událo. Dneska jsem opravdu děsně naštvaná, abych pravdu řekla. Celej den totál na nic, jen kvůli jedný sračce, ale o tom vám teď psát nebudu, kdyžtak až na konci článku.:D. Musím vám ale napsat, co se stalo s kulatým akvárkem, které jsem si v týdnu ''vymrčela'':D a přítel mi ho i s rybami, krmivem, kamínky a rostlinou pořídil. No děs, běs, katastrofa... Ryby začly nějak blbnout, plavat pozadu:D, na hladině, místo toho, aby se držely spíše u dna, tak jak správně mají tyto rybky. Byly nějaké divné od začátku, no a ráno dead...:( Přečetla jsem si ale, že přesně ten samý případ s těmito rybami a příznaky se stal i zkušeným, zaběhaným akvaristům. Jsou prý velice náchylné na změnu prostředí a vody. Opravdu mě to velice naštvalo, protože jsem z nich měla obrovskou radost a tohle jsem nečekala. Začla jsem si tedy na internetu podrobně číst o akvaristice, zařízení akvária atd. Další den, jsem zavolala do zverimexu, jestli by šlo akvárium vyměnit za větší, klasické, kvádrové. Naštěstí jsem se dozvěděla potěšující odpověď. Odpoledne jsme ihned jeli s přítelem akvárium vyměnit za větší, a zbytek jsem doplatila. Na internetu jsem den předtím našla levnější zverimex, jenže v tom dražším jsme bohužel vše pořídili i to akvárium, takže jsme to i v tom dražším museli vyměnit. Ostatní věci jsme koupili v tom levnějším. Včera jsem koupila filtr a odpoledne s přítel jsme koupili 2,5 l písku do akvária, taky živou květinu, mechové koule a dostali jsme příručky akvaristiky. Hned, co jsme přijeli, tak jsme se pustili do napouštění a aranžování akvária. Dno akvária jsme vysypali bílým, vodou propláchnutým pískem a zlatými malými kamínky. Živou rostlinu jsme rozdělili na dvě a zasadili. Máme tam i jednu umělou, dvě krásné mechové koule (bio filtr) a akvarijní kmen. Instalovali jsme také filtr s okysličováním vzduchu. Takže akvárium je prozatím provizorně zařízené, avšak ryby dokoupíme až akvárium zaběháme. Čekám, až se mi rostlina trošku rozroste. Už to stálo celkem hodně pěněz, kterých teď zrovna moc nemám, protože si hledám práci, nemohu tedy za to utratit veškeré své úspory, proto zařizuji pomaleji, ale jistě.:) Není třeba spěchat s koupí rybek, chci předejít tomu, co se stalo, a chci, aby se ve svém novém domově cítily skvěle.:) Mám v plánu časem dokoupit více rostlin, domeček, o kterém přemýšlím, že ho nějak vyrobím. :D Doma naberu mušle, kamínky, které tam naaranžuji. Koupíme rybičky, chtěla bych tam rybičku bojovnici (Bettu):), a pak nějaké další, které se s ní snesou, síťku, teploměr, krmivo pro rybičky již máme. A také chci koupit na zadní stěnu akvária černou fólii, aby se rybičky cítily dobře a hezky vynikly.:) Jako světlo pro lepší růst rostliny používám lampičku.:) Bude to můj malý podvodní svět a těším se, až to bude celé kompletně zařízené, a budou tam rybičky.:) Strašně ráda to sleduju a akvaristika, jestli se tomu u mě dá tak říkat, :D mě nějak chytla.:)Určitě vám sem dám potom fotky, až to bude celé hotové.:) Starat se o to budu já, přítel mi jen někdy pomůže s něčím těžším, protože on má na starosti svého pavouka (sklípkana), který je ale úplně nenáročný.:D Nezdá se to, ale akvaristika je hodně náročný a poměrně nákladný koníček, avšak krásný.:) Jinak jsem v týdnu měla pohovor, v pondělí mám 2. kolo pohovoru v této firmě, no nevím, nevím, kdoví co to je.:D Naštěstí se mi už začali z prací ozývat. Mám to opravdu dobře rozjeté, tak doufám, a pevně věřím, že se začne konečně blýskat na lepší časy. Moc si to přeji a už bych si to i zasloužila po tolika neúspěších. Hledání práce jsem věnovala opravdu hodně času, úsilí a udělala pro to vše, co jde, tak doufám, že ne zbytečně. Jinak dnes jsme měli jet s přítelem na nákupy, chtěla jsem si koupit pěkné, podzimní boty na podpatku. A také jsem chtěla navštívit rodinu, jelikož nyní žiji s přítelem. Jenže to padlo, zavolali mu z práce a musel tam akutně jet, takže celej den zabitej a já totálně naštvaná.KřičícíMožná pojedeme zítra, doufám v to, že zas nezavolají!

A-l-k-o-h-o-l - Nepřítel lidstva!

21. října 2012 v 12:28 | xPorcelain_dollx |  Topic of the week
ALKOHOL - téma týdne a zároveň velice rozsáhlé téma, na které se dají psát opravdu dlouhé, několika stránkové úvahy, vyprávění...
Zdá se mi, že dnešní doba se má tak, že mnoho lidí by si bez alkoholu, pátečních, víkendových, příležitostních...''kaleb'' nedokázalo představit život. Mnozí vyhledávají každou příležitost, kdy by se mohli opít do němoty. Je hrozné, že tahle doba tak pokročila v tomto případě bohužel k horšímu, že pít alkohol začínají i mladiství, kterým ještě nebylo ani 15 let, a kteří mají ještě hodně daleko do té pomyslné nazvěme to ''alkoholové'' hranice - 18 let. Tyhle ''děti'' si zřejmě neuvědomují, jaké následky pro ně tenhle brzký začátek s alkoholem může mít. Né nadarmo je na každé etiketě láhve s alkoholem napsáno od 18 let! Bohužel si z toho většina nic nedělá, a když už, tak jen srandu. Pro mě je alkohol nepřítelem lidstva. Já osobně alkohol nepiju, i když věk na to mám. Nechutná mi, vadí mi jeho zápach... Dokážu se bavit i bez alkoholu. Vadí mi, když někde jsem, a všude kolem mě jsou na mol opilí lidé, kteří zvrací, motají se, spí, rvou se, jsou agresivní nebo mají debilní kecy... Je hrozné, co všechno může alkohol způsobit, jaké následky může mít. Odsuzuji ty, kteří neumí pít a po pár skleničkách jsou agresivní a dokážou vztáhnout ruku na kohokoliv třeba i někoho blízkého. Nejhorší je mít někoho takového v rodině...Odsuzuju také ty, kteří i přes všechna varování a přísný zákaz, dokáží na mol opití sednout za volant auta, ať už jsou v autě sami či mají auto plné lidí, řídit a svým nezodpovědným, hulvátským chováním zavinit nehodu např. rodiny s dětmi, kteří se odněkud vracejí, co je však nejhorší, když takovému ožralovi, co vše zavinil se nic nestane, ale někdo jeho vinou přijde o blízké. Takoví jedinci by za své nezodpovědné chování měli dostat doživotí. To by byl spravedlivý trest a myslím, že počet opilých řidičů by rapidně klesl. Každý by si raději předem rozmyslel, zda usednout opilý za volant, zavinit nehodu, a pak po zbytek života hnít ve vězení nebo se opít a raději si zavolat taxi nebo odvoz od někoho, kdo nepil a nejlepší možností by bylo nepít. Ale rozhodně je hodně málo za zaviněnou nehodu sebrat papíry, odsedět si pár let, a pak jim vrátit papíry. To život těm, co za nic nemohli nevrátí! Je mnoho lidí, co si alkoholem snaží vyřešit problémy nebo si tím ''léčí'' smutek, zklamání, a tak se utápí v takovém hnusu, který stejně nic nevyřeší. Maximálně člověk na chvíli na vše zapomene, ale až vystřízliví, dojde mu, že tak stejně nic nevyřešil, dostaví se deprese, záchvaty úzkosti, a tak si raději opět dá pár panáků, aby zase jen na chvíli zapomněl. A tak se stane na alkoholu závislý. Pro některé je alkohol adrenalin, dělají po něm bláznivé věci, hazardují se svým životem. No, pak se nesmí divit následkům... Nesnáším, když se přihlásím v pátek na FB a čtu u každého třetího člověka, jak se půjde opít a následující den vidím status, jaká to byla kalba, jak zvraceli, a jak jim je špatně. Koho to zajímá? Když už teda pijí, tak ať si následky nechají pro sebe. Opravdu mě nezajímá, jak někdo celou noc a ráno prozvrací, a ještě se tím chlubí na internetu. Mnozí mladí opravdu nemají žádnou soudnost a stud.
Avšak rozhodně neodsuzuji každého, kdo pije alkohol, nevadí mi lidé, kteří si dají skleničku, dvě...vínka na večer pro zlepšení usínání nebo ti, kteří umí pít s mírou, a i když na sobě pocítí známky mírného opití, nedávají to najevo, a umí se dál bavit ve společnosti, aniž by začli používat nadmíru vulgárních slov či agresivity. Právě pití alkoholu v malém množství má ochranné účinky na zdraví člověka, zejména brání nemocím srdce a cév. Jako zdravá konzumace alkoholu se přijímá 20-30 g alkoholu denně, což odpovídá zhruba 1 skleničce destilátu, 1 pivu nebo 2 deci vína.

P.S. Je mi jasné, že většina z vás, i když vám nebylo osmnáct let alespoň jednou ze zvědavosti, jak asi alkohol chutná jej okusila. Nebo si někteří dají, když je nějaká vyjímečná příležitost (oslava narozenin, Silvestr). U takové příležitosti si i já s oslavencem přiťuknu šampaňským, abych neurazila, ale alkohol ráda nemám a tuplem nesnáším, když mě někdo nutí, abych ochutnala nebo si s ním dala panáka. Když se z toho nestane nějaká rutina a umíte pít s mírou, proč ne...proti gustu žádný dišputát. Důležité je mít na paměti, co se smí a nesmí, když jste pod vlivem alkoholu. A chovat se tak, aby jste nikoho a nic neohrožovali, a když už, tak maximálně sebe, protože to byla vaše volba.;) A hlavně nezapomínejte, že pokud vám bylo 18 let zodpovídáte sami za sebe a za své činy, pak nesete třeba i celoživotní následky. A to za chvilkové alkoholové opojení nesojí.

Alkoholismus odborně

Alkoholismus a jeho symptomy

- silná potřeba pít alkohol
- ztráta sebekontroly (neschopnost přestat)
- fyzická závislost a abstinenční symptomy
- tolerance (nemožnost stát se opilým)


Následky neléčeného alkoholismu

- psychické (alkoholické delírium, které může způsobit ve dvou až pěti procentech i smrt, alkoholická demence, vysoká sebevražednost)
- sociální (ztráta rodiny, přerušení vazeb s přáteli, nezaměstnanost)
- zdravotní


Léčba

- Cíl: úplná abstinence
- dosahuje se kombinací farmakologické léčby, averzivní terapie (cílem je dosažení odporu vůči droze), psychoterapie a socioterapie (kluby abstinentů apod.)
- formy: ambulantní, ústavní
- je podmíněna ve velké míře ochotou spolupracovat ze strany pacienta
- někdy je třeba léčbu opakovat


Na závěr moje malá příhoda

Přítel dostal chuť na pivko, což bývá jednou za uherský rok, a jelikož je zodpovědný, tak vím, že jedno, dvě pivka mu neuškodí a nic s ním neudělají, a tak zavolal přátelům a šli jsme do místní hospody. Já si jako vždy dala Colu, on pivko. Chvíli jsme poseděli, povídali si. U stolu s námi všemi seděla i jedna starší slečna než jsem já. Když jsme se rozhodli, že už půjdeme domů, zřejmě se rozhodla, že si rýpne. Začla se mě ptát, proč nepiju, a co teda piju, no prostě totálně blbé nemístné otázky, po kterých je jí ho.no. Je dost divné, když se holka holky ptá, proč nepije. Zřejmě jí alkohol, co jsem tak sledovala hodně chutná a ráda si dá, o čemž jsem si hned udělala svůj obrázek. Z jejích keců jsem si nic nedělala, a hbitě jí odpověděla, poté jsme šli domů. Na závěr bych chtěla podotknout, že je dost nechutné vidět na mol opitou holku, jak se válí po stole, zvrací, mlátí se, lacině koketuje atd. A to si některé hrají na dámičky, a pak je takhle vidíte.:D


18. den - V co věřím?

18. října 2012 v 13:53 | xPorcelain_dollx |  Topic of the week
18. den - V co věříš

Řídím se pravidlem, ať si každý věří, v co chce, pokud svou vírou neškodí druhým. Malé děti věří např. ve vílu zubničku či nějaké nadpřirozené bytosti, někteří jsou odmala vychovaní ve víru v Boha, někdo v něj začne věřit, až po nějaké osudové události, jiní zase věří v nadpřirozenost...Víra je širokým pojmem, a proto se jí nyní nijak hlouběji zabývat nebudu. Toto téma v 30 day challenge již bylo. Dnešní otázka přeci zněla: ,,V co věřím?'' Já nevěřím v nic, co jsem zde jmenovala. V minulosti jsem se přesvědčila že nejlepší je věřit sám v sebe a osud. Myslím si, že nic se neděje jen tak, vše se děje z nějakého důvodu, příčiny, ale rozhodně nevěřím v to, že by to měl na svědomí třeba Bůh či nějaká nadpřirozená bytost. Věřím v OSUD. Osud tomu chtěl a já ztratila několika letou nejlepší kamarádku (nyní je to jen nafoukaná, blbá kráva), avšak nebýt této ztráty, nikdy bych nepoznala svého současného přítele. Nikdy by jsme se nesetkali, jen díky tomu jsme se poznali. Osud tomu tak napomohl.:) Kdyby existoval Bůh, nebylo by na světě tolik násilí, úmrtí, neštěstí.. atd. Když se nad tím hluboce zamyslíte je to tak, tomu všemu by přeci předešel a udělal svět krásnějším a lidi šťastnými. Ale je to každého věc, ať si každý věří na co chce, v co chce..je to jeho vlastní volba a úsudek. Je fajn aspoň v něco věřit a myslet si, že díky tomu se budeme mít lépe a bude se nám díky naší víře dařit. Možná je to trochu naivní, ale některým se třeba náhodně zadaří a tento zdar přiřknou právě své víře.:)



17. den - Mé úspěchy a neúspěchy za poslední rok

18. října 2012 v 13:14 | xPorcelain_dollx |  Topic of the week
Ahojky,
je tu další téma z 30 day challenge. Jak jste si již mohli všimnout, včerejší 16. téma (Tvůj názor na mainstreamovou muziku) jsem prozatím vynechala, nezdá se mi moc zajímavé, možná tento názor později přehodnotím a téma dopíšu.:):D

17. den - tvé úspěchy a neúspěchy za poslední rok
Tento rok bych celkově nazvala rokem plným neúspěchů, když se kouknu dozadu vidím více neúspěchů než úspěchů, což mě hodně mrzí a štve. O svém největším neúspěchu vám sem psát nechci, vždy jsem byla zvyklá, že vše se mi dařilo, a pak přišlo tohle, rána pod pás, kterou jsem nečekala. Neúspěchem tohoto roku a kousku předešlého bylo i to, že jsem se tak dlouho zahazovala s jedním kryplem, kterého nyní tolik nesnáším. Naštěstí v březnu jsem ''poznala'' JEHO - svého současného přítele. (slovo poznala je v uvozovkách proto, protože jsme se znali od 14ti let, ale poté až do tohoto roku, jsme neměli možnost se vídat a pořádně o sobě nevěděli). Nějakou dobu jsme se vídali a v květnu jsme spolu začali chodit. Díky jemu jsem zapomněla na toho krypla, který si mě vůbec nezasloužil...Právě vztah s mým současným přítelem beru jako největší úspěch toho roku, jinak tento rok stojí za nic. Je strašně hektický, vše je pořád nahoru, dolů. Dalším velkým neúspěchem je to, že aktivně hledám práci, ale v této oblasti je to velice náročné. Je zde velká poptávka po práci a nedostatek nabízených pracovních příležitostí. Takže o práci je tu doslova boj. Úspěchem je pro mě i to, že nyní dalo by se říct žijeme s přítelem spolu, takže už se nevídáme jen jednou týdně, ale pořád, což je krásné.:) Velkým neúspěchem byly i problémy, které zde ale nechci řešit. Naštěstí už je to za mnou. Doufám, že do konce tohoto roku zažiju alespoň ještě dva úspěchy, které si podle mého názoru po tolika neúspěších opravdu zasloužím. Tím jedním je zvládnutí autoškoli a následné zkoušky hned napoprvé.:) A tím druhým, je najít si práci, projít všemi výběrovými řízeními a odstartovat tak svou úspěšnou pracovní kariéru.:) Mít zajímavou, smysluplnou, dobře ohodnocenou práci.:) Za to bych byla opravdu velice ráda, šťastná a tak nějak by mě to nakoplo, dodalo mi to zase energii a chuť do všeho. Pěvně věřím a doufám, že příští rok bude o hodně lepší.

Dostala jsem krásný dáreček :)

17. října 2012 v 21:34 | xPorcelain_dollx |  My diary
Ahojky,
tak vám sem napíšu ještě jeden článeček než půjdu spát.:) Dnes jsme byli s miláčkem ve zverimexu, jelikož potřeboval koupit pavoukovi potravu (3 sarančata).:D No a mě napadlo kouknout se na další zvířátka, co tam měli. Při té příležitosti jsem si vzpomněla na dětství, kdy jsme já a můj bratr měli každý jeden rybičku ve společném kvádrovém akváriu. Oddělení, kde byly rybičky se mi strašně líbilo, měli jich tam opravdu hodně. A tak jsem začla básnit, jak bych si zase přála mít rybičky. Nakonec jsme se pro ně vrátili, miláček mi koupil tři rybičky (neonky) které jsem si sama vybrala, také kulaté akvárium, rostlinku do akvária, zlaté kamínky na spod akvária a potravu pro rybičky.:) Vše jsem si vybrala. Celý den jen, co jsem jim naaranžovala akvárium a vypustila je tam jsem z nich nadšená a pořád se na ně chodím koukat. Je to fakt krásný a mám z toho radost jak malá.:D Na internetu jsem si hned o těchto rybičkách přečetla důležité informace. Nejsem žádný akvarista, ale zvířátka miluju a starám se o ně s velkou radostí a nadšením.:) S rybičkami sice na procházku nezajdete, ani se s nimi nepomazlíte, nepohrajete, ale jsou opravdu hezkým zkrášlením domova.:) Takže já mám rybičky a miláček pavouka (sklípkana). Jen tak mimochodem trpím silnou arachnofobií, ale jelikož miláčka miluju, tak mu jeho neobvyklého ''domácího mazlíčka'' trpím.:):D

Tady jsou pro představu dvě fotky akvárka s rybičkami, které jsem fotila na rychlo jen, co jsem rybkám naaranžovala akvárium a vypustila je tam. Bohužel jsou špatně vidět, ale jsou tam tři malé rybičky. Je opravdu těžké zachytit naráz tři rybičky, které jsou neustále v pohybu. Tak aspoň, aby jste viděli jak hezké mají akvárium, které jsem postavila vedle květinky od miláčka.:) Až budu mít lepší fotku rybiček, tak vám ji sem dám.:)
Tuhle krásnou květinu (Guzmánie) i s růžovým květináčkem jsem dostala od miláčka před nedávnem ke svátečku. Sama jsem si ji vybrala, miláček mi chtěl koupit růže, ale to se mi zdá jako škoda peněz, když za pár dnů uvadnou, a tak jsem navrhla tuhle květinku, jelikož se mi líbí, že se o ni můžu i starat. A říká se, že květina, která byla darovaná z lásky vydrží dlouho.:)